Současnost
Společnost Kolowratovy sady s.r.o. byla založena v roce 2015, kdy Maximilian Kolowrat-Krakowský odkoupil 100% obchodního podílu firmy Agroova s.r.o. Od té doby došlo k zásadní modernizaci podniku a značným investicím zahrnující restrukturalizaci sadů, konsolidaci pozemků, vybudováni výrobní linky a nákup nových strojů a technologií. Historie ovocných sadů ve Velkých Dvorcích je oficiálně doložena z roku 1872, i když je jisté, že tradice pěstování ovoce zde sahá daleko hlouběji.
Celková plocha sadů k 31.12.2020 činila 125ha.
Jsme členem OUČR a UOJZČ, naše jablka mají známku SISPO a splňují jakostní normu GLOBALG.A.P.
Historie
Píše se rok 1675 a hrabě Jan Václav Novohradský z Kolowrat kupuje za 202.200 zlatých tachovské panství s chátrajícím hradem Přimdou. Nepokouší se o obnovu hradu, nýbrž přesouvá šlechtické sídlo do osady Velké Dvorce (Gross Meierhöfen) na úbočí hory Přimda. Zde vystavěl honosný barokní zámek a započal urbanistickou, hospodářskou a zemědělskou kultivaci okolí.
Rod Kolowrat-Krakowských poté panství nepřetržitě drží až do konfiskace Německou říší v roce 1940, následně je majetek znárodněn komunistickým režimem. Po jeho pádu jsou pozemky a stavby tvořící panství z velké části navráceny hraběti Jindřichu Kolowrat-Krakowskému.
Pěstování jablek je v sousedství zámeckého parku ve Velkých Dvorcích poprvé doloženo na mapách III. vojenského mapování z roku 1872. Ovocné sady tedy musely být vysázeny mnohem dříve. Je však nepochybné, že tradice pěstování jablek ve Velkých Dvorcích trvá minimálně 150 let.
V době nesvobody zde hospodařily Státní statky o.p. Tachov a v této době rozloha sadů rostla. V 80. letech výroba dosáhla vrcholu, hlavní komoditou byla jablka, v menší míře višně a jahody. Celková plocha sadů činila cca 150ha. V roce 1993 skupina zaměstnanců privatizovala provoz Sady a založila firmu Agroova s.r.o. Velké Dvorce. V následujících letech se výroba omezovala, z důvodu kolísání cen a stárnutí porostů se zrušilo pěstování višní a jahod. Taktéž se zmenšovala plocha výsadeb jabloní z důvodu restitucí. Největším problémem byla absence vlastních pozemků, jelikož byla půda pronajímána. Tím pádem nebyla možná obnova přestárlých stromů. Z toho důvodu se snižoval výnos a kvalita ovoce, docházelo k častým alternacím plodnosti.
